Přísavník pětilistý je štíhlá, zdřevnatělá popínavá rostlina, která se často vyšplhá až 6 -12m vysoko. Jarní výhony jsou zpočátku světle červené později tmavě zelené, starší větve mají občas vzdušné kořínky. Úponky jsou 5 -12krát větvené a na každém konci s přísavnou destičkou, listy a úponky jsou jsou pravidelně dvouřadě uspořádané a směrem nahoru se zvětšující. Listy jsou 3 -7četné, prstovité nebo zpeřené, většinou pětičetné, jednotlivé lístky jsou oválně elipčité až opakvejčitě podlouhlé, okraje jsou vroubkované nebo zoubkované, jednoltivé zoubky jsou široké a ostře zašpičatělé, na lícní straně matně tmavě zelené, rub bělavě zelený, olistění se na podzim barví tmavě červeně. Květy jsou velmi malé, nenápadné, nazelenalé, s pěti rozloženými korunními plátky. Květy vykvétají v malých vrcholičnatých latách postavené proti listům. Bobule jsou velikosti hrachu, kulovité, asi 6mm velké, modročerné, se 2 -3 srdčitými semeny. Tato rostlina kvete v červenci.
Kousky větévek, které se při zahradních pracích dostanou do země, velmi snadno zakořeňují, a tím dochází ke snadnému zplanění. Úponky se odklánějí od světla a přilehnou ke každému předmětu, který se dostane do jejich blízkosti. Vytvoří přísavné destičky, které vylučují tekutý, později tuhnoucí tmel. Tím vzniká takové neoddělitelné spojení s podložkou, že se pak při odstraňování úponků poškodí omítka.

Čeleď:
Vitaceae - révovité

Původ:
Přísavník pětilistý pochází z východní oblasti Severní Ameriky, od Kanady po Floridu a Mexiko.

Výskyt:
Přísavník pětilistý roste na zdech, plotech, zříceninách, zahradních besídkách nebo na hřbitovech. Roste rychle, není náročný, potřebuje slunné polohy. Do Evropy se dostala v roce 1622 a dnes je ve střední a jinží Evropě velmi rozšířená, u nás ojediněle zplaňuje.