Detail

Popis

---

Sekce Synstylae je rozšířená ve Starém světě, v Americe má jen jediného zástupce, růži prérijní, ve starší české odborné literatuře označovanou jako růže štětinatá.
Růžím z této sekce srůstají čnělky do úzkého sloupku, vyčnívajícího nad temeno šípku. U růže prérijní tvoří jejich blizny zvláštní paličkovitý útvar. Do kultury se tato růže dostala v roce 1810. Pro svou odolnost a nenáročnost se v polovině 19. století používala ke šlechtění pnoucích růží snášejících mráz. V třicátých letech 20. století byla šlechtitelem Horvathem vyšlechtěna odrůda Rosa setigera ´Doubloons´, velkokvětá pnoucí růže s šafránově žlutými květy, kříženec mezi semenáčem růže prérijní a tzv. kapucínskou růží Rosa foetida cv. Bicolor. Dříve se pěstovaly i tzv. baltimorské růže, které byly kříženci mezi růží prérijní a noisetkami, růží keltskou, růží mnohokvětou a možná i jinými. Byly plnokvěté a do dnes se s největší pravděpodobností nedochovaly. Registrována je jen odrůda ´Baltimore Belle´ z roku 1843.
Růže prérijní je poléhavá liána se stonky dlouhými až 5m, větvenými, ostny na nich jsou silné, obloukovitě sehnuté. Výhony si dlouho drží zelenou barvu. Vyrůstají z nich listy složené ze tří, nebo z pěti lístečků. Lístky jsou podlouhle vejčité, zašpičatělé, na okraji zubaté a dlouhé 3 -9cm. Jsou na líci světle zelené, na rubu šedozelené a na žilkách chlupaté. Lícní strana je svraskalá. Květy mají tmavorůžovou barvu se světlejším středem, vyrůstají v řídkých vícekvětých květenstvích, jsou 5 -6cm široké, jednoduché, nevonné. Květní stopky a šípky jsou stopkatě žláznaté, šípky jsou drobné (8mm), kulovité, hnědavé a hnědozelené.

Čeleď:
Rosaceae - růžovité

Podrod:
Rosa

Sekce:
Synstylae

Původ:
Růže prérijní je původem z USA. Roste od Atlantiku po střední část USA, od kanadské provincie Ontario přes státy Nebraska, Texas až po Floridu.

Pěstování:
Růže prérijní kvete velmi pozdě, od první dekády července postupně až do srpna. Nikdy není obalena květy, spíše rozkvétají jednotlivě. Někteří botanici se domnívají, že je funkčně dvoudomá: jedinci, na nichž dozrávaly šípky, měly sterilní pyl, růže s funkčním pylem byly neplodné. Tento jev byl pozorován i v přírodě.

Množení:
Růže množíme nejsnadněji řízkováním, hůře se provádí očkování na vhodnou podnož.