Svlačcovec křovištní je jednoletá bylina s ovíjivou lodyhou, dlouhou až 2 m. Plody zrají od září a pomalu se vysemeňují, vydrží na rostlinách přes zimu. Semena mají význačný klíční odpočinek a nemohou klíčit bez uložení ve vlhkém a chladném prostředí. Klíční rostliny se objevují na jaře.

Nažky jsou uzavřené ve zvětšeném, vytrvávajícím, křídlatém okvětí, jsou sestaveny po deseti do hroznovitých plodenství. Okvětí má hustou žilnatinu, na bázi je protažené v krátkou stopečku, je lysé, matné, středně hnědé. Trojboké nažky mají v obrysu tvar kosodélníku, boky jsou často vyduté, v příčném řezu trojúhelníkové. Oplodí je velmi jemně síťované, středně, na hranách silně lesklé, černé. Nažky jsou dlouhé 3,5 mm a 2 mm široké.

Silně křídlaté okvětí velmi snižuje specifickou hmotnost nažek, které mohou být rozšiřovány větrem a vodou, na jejíž hladině se udrží několik týdnů.

Klíční listy jsou podlouhlé, přisedají krátkými, plochými řapíky, které srůstají v trubkovitou pochvu. Klíční listy jsou 15 - 20 mm dlouhé a 3 - 5 mm široké. První listy vyrůstají střídavě, jsou vejčité, v horní třetině čepele podlouhlé, na bázi střelovité s laloky tupými, žlábkovitý řapík je v délce asi poloviny čepele i delší. Listové čepele jsou před rozvinutím podvinuté. Počínaje třetím listem je na bázi řapíku vyvinutá tobolka.

Od blízce příbuzného svlačcovce popínavého se liší především výrazně křídlatým okvětím, téměř okrouhlou a lysou lodyhou a menšími, lesklejšími nažkami.

Čeleď:
Polygonaceae – rdesnovité

Výskyt:
Rostlina se vyskytuje v houštích. Na rozdíl od svlačcovce popínavého neroste na polích, ale v břehových křovinách a ve vlhkých houštinách, zejména v luzích, v lesních pláštích, ve svěžích křovinatých lemech, podél cest. Není to druh příliš běžný.